Jak poznat, že už jsem na cestě k vyhoření?

To, co popisuješ, zní fakt jako začátek vyhoření. Únava i po dostatečném spánku, ztráta zájmu o práci, stres a podrážděnost – to jsou jasné signály, že něco není v pořádku. Můžeš mít pocit, že jsi přepracovaný nebo prostě potřebuješ změnu. Je normální mít občas takové myšlenky, ale pokud se to opakuje a cítíš se přetížený, je dobré tomu věnovat pozornost.

Zkus si udělat čas na sebe – třeba si najdi chvilku na odpočinek nebo něco, co tě baví a nabíjí. Mluv s někým o svých pocitech – může to být kamarád nebo terapeut. Je důležitý mít podporu. Taky si dej pozor na to, jak trávíš svůj čas mimo práci. Pokud se cítíš zavalenej povinnostmi, zkus si to lépe rozplánovat a delegovat úkoly, pokud je to možné.

Důležitý je i pohyb a relaxace. Sport nebo procházka ti můžou hodně pomoct vyčistit hlavu. Sleduj svoje pocity a pokud se nic nezmění, zvaž profesionální pomoc. Není na tom nic špatného – péče o duševní zdraví je zásadní.

Tak jo, to zní fakt blbě. Myslím, že to, co popisuješ, jsou jasný signály vyhoření. Když se ti do práce nechce, jsi unavenej i po spánku, a všechno tě stresuje, to už není moc dobrý. To, že tě nic nebaví a jsi podrážděnej kvůli maličkostem, je taky jasnej znak. Je normální mít takový myšlenky, ale pokud se to opakuje, je dobrý na to zapracovat.

Zkus si udělat nějaký pauzy během dne. Třeba jít na krátkou procházku nebo si jen tak odpočinout. Můžeš zkusit i meditaci nebo hluboký dýchání – to fakt pomáhá. Přehodnoť si, kolik času věnuješ práci a jestli máš vůbec čas na sebe. Pokud to můžeš udělat, zkus si nastavit hranice mezi pracovním a osobním životem.

Pokud ti to nepomáhá a ty pocity přetrvávají, bylo by fajn promluvit si s někým – třeba s psychologem nebo poradcem. Oni umí pomoct rozklíčovat, co se děje a jak z toho ven. Hlavně nesmíš čekat, až to bude horší. Dejte si pozor na svoje duševní zdraví a snažte se najít radost v malých věcech.