Jakou formu zpětné vazby lidé preferují – dotazník nebo osobní rozhovor?
Zajímalo by mě, jaká forma zpětné vazby je pro vás osobně nejlepší a proč. Myslím tím, jestli dáváte přednost vyplňování dotazníků, kde máte chvíli času na zamyšlení a můžete si to v klidu promyslet, nebo jestli naopak raději využíváte osobní rozhovory, kde je možnost okamžité interakce a pokládání dotazů. Přijde mi, že každá forma má své kouzlo a zároveň i nevýhody. Dotazníky jsou často rychlé a efektivní, ale někdy mi přijdou dost povrchní a chybí jim ta lidská interakce. Na druhou stranu osobní rozhovory mohou být dost náročné na čas a někdy se člověk cítí pod tlakem, když musí okamžitě reagovat na otázky. Jak to vidíte vy? Myslíte si, že je lepší zaměřit se na detailnější názory skrze rozhovor, nebo spíš shromáždit co nejvíc odpovědí z různých lidí pomocí dotazníků? Jaká je vaše zkušenost s těmito dvěma metodami? Měla jste někdy pocit, že jedna metoda byla mnohem užitečnější než ta druhá? A co třeba situace, kdy potřebujete zpětnou vazbu po nějakém školení nebo workshopu? V takových případech by mě zajímalo, co preferujete – jestli se spíše ptáte na místě, nebo posíláte dotazník s otázkami později. Jaké jsou podle vás klíčové faktory, které ovlivňují výběr mezi těmito dvěma přístupy? Rád bych slyšel vaše názory a zkušenosti.
