Jak si udržet týmovou kulturu, když všichni pracujeme z domova?

Ono je to fakt těžký, ale nějak to jde. My jsme začali pravidelně mít krátký virtuální meetingy, třeba 15 minut každý den, abychom si řekli, co kdo dělá a jak se má. Není to moc, ale aspoň se vidíme a víme, že nejsme sami. Občas uděláme i nějakou online hru – třeba kvíz nebo soutěž. Na začátku jsme se tomu smáli, ale nakonec to lidi docela baví a aspoň se trochu uvolní.

Zkusili jsme i společný oběd na videu, každý si nachystá něco k jídlu a prostě si povídáme jako bychom byli spolu v kanceláři. A i když to není ono, tak se aspoň necítíme tak izolovaně.

Taky je dobrý mít jasný pravidla – kdy kdo pracuje a kdy máme čas na neformální pokec. Někdy stačí i jen poslat zprávu, "Jak se máš?" nebo něco podobného. Je důležitý si o sobě říkat víc než jen pracovní věci. Jo a občas uděláme i "virtual happy hour" na konci týdne – žádná práce, jen kecání a odpočinek. Takže jo, jde to – chce to jen trochu snahy a ochoty ze strany všech.

Jo, tohle je fakt téma, co nás teď asi všechny trápí. Udržet týmovou kulturu z domova je výzva. Já bych doporučil pár jednoduchých věcí. Hlavně pravidelně se spojovat – videohovory jednou týdně jsou fajn, ale nesmí to být moc formální, jinak se to změní na povinnost. Zkusit třeba mít jeden neformální call jen tak na pokec, bez agendy. A co se týče aktivit na týmové budování, můžeš zkusit virtuální hry, jako kvízy nebo online escape roomy. Naše parta to zkoušela a fakt to pomohlo trochu prolomit ledy. Všichni se aspoň trochu zasmáli a cítili se blíž. Co se týká osamělosti, tak je dobrý mít otevřené kanály pro komunikaci – ať už chaty nebo skupinový email, aby lidi mohli sdílet, jak se mají a co je trápí. Malé osobní vzkazy nebo pochvaly taky hodně pomáhají udržet pozitivní atmosféru. Nakonec je důležité si uvědomit, že každý jsme jiný a ne všichni mají rádi stejný přístup. Takže je dobrý sledovat, co funguje a co ne.