Proč je tak těžké odpojit se od práce po pracovní době?

Nikdy jsem si nemyslel, že by bylo tak náročné přestat myslet na práci, když odejdu z kanceláře. Stává se mi to pořád – i po celodenním shonu a stresu, kdy jsem si říkal, že po práci si konečně odpočinu a věnuji se něčemu jinému. Ale jakmile přijdu domů, moje mysl stále běží na plné obrátky. Místo toho, abych si užíval volný čas s rodinou nebo se věnoval koníčkům, neustále přemýšlím o úkolech, které mě čekají další den, nebo o projektech, které musím dokončit. Je to jako bych měl v hlavě neustálý zvuk pracovního alarmu.

Zajímalo by mě, proč je to tak těžké? Je to snad tím, že jsme dneska všichni tak propojeni s technologií? Mobilní telefony a e-maily nám umožňují být v práci i mimo práci a zdá se, že se od toho nedokážeme odpoutat. Všichni máme obavy z toho, co když něco důležitého zmeškáme nebo co když nás někdo potřebuje a my nejsme dostupní? Cítím tlak být stále dostupný a reagovat na všechno okamžitě. Přitom bych chtěl mít klid a prostě relaxovat.

Možná je to také o tom, jak moc jsme si zvykli na ten rychlý životní styl. Všichni nám říkají, že musíme být produktivní a stále hledat nové příležitosti k růstu. Jak tedy najít rovnováhu mezi prací a osobním životem? Dalo by se říct, že čím víc se snažím oddělit svou pracovní identitu od té osobní, tím víc mě to frustruje. Jak se člověk může naučit skutečně si odpočinout a užít si volný čas bez neustálého rušení pracovních myšlenek?

Rád bych slyšel vaše názory na tuto problematiku. Jakým způsobem se vám podařilo naučit se odpoutat od práce po pracovní době? Co děláte proto, abyste si udrželi zdravý balans mezi pracovním a osobním životem? Případně co vás motivuje k tomu, abyste strávili volný čas jinak než přemýšlením o práci?